Koptské písmoii9yGbr0E54

Multi tool use
Multi tool use

Koptské písmo nebo koptská abeceda je písmo, které používá koptský jazyk, poslední vývojové stadium staroegyptštiny. Soubor znaků je založen na řecké abecedě rozšířené o znaky přebrané z démotického písma. Ve skutečnosti existuje několik koptských abeced, které odpovídají několika autochtonním větvím jazyka.

Obsah

  • 1 Dějiny
  • 2 Forma
  • 3 Abeceda
  • 4 Unicode
  • 5 Související články
  • 6 Poznámky
  • 7 Reference
  • 8 Literatura
  • 9 Externí odkazy

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Koptská písmena, pocházející z ozdobného bohairského textu

Historie koptského písmo začíná za ptolemaiovců. Už v této době se řecká abeceda používala k přepisu démotických textů kvůli záznamu jejich přesného znění. Během prvních dvou století po Kr. vzniklo ve staré koptštině množství magických textů. Několik znaků pro specifické staroegyptské fonémy bylo odvozeno z démotického písma a pár z nich (ne všechny) se ujaly spolu s řeckými grafémy ve "skutečné" koptštině. S rozšířením křesťanství v Egyptě v druhé polovině 3. století se postupně ztratila znalost hieroglifického a později i démotického písma. Zůstalo to, které bylo úzce spjato s koptskou ortodoxní církví. Ve 4. století se koptské písmo "standardizovalo" v sahidském dialektu. Kromě tohoto dialektu existovalo ještě několik dalších,[pozn 1] které se od sebe navzájem lišily v určitých prvcích, včetně tvaru a výskytu grafém. V současnosti se koptská abeceda používá pouze v prostředí koptské církve. Všechny gnostické kodexy nalezené v Nag Hammádí byly napsány koptskou abecedou.

Stará núbijská abeceda, kterou používala staronúbijština, obsahovala znaky řecké unciály a koptská a meroitská písmena, která měla svůj původ v Démotickém písmu.

Forma[editovat | editovat zdroj]

Koptská abeceda byla prvním egyptským systémem zápisu, který uváděl samohlásky a dokázala zaznamenat interpretaci i případných starších egyptských textů. Před ní sice některé egyptské slabiky obsahovaly sonory, ale bez samohlásek, což se později v sahidském dialektu koptštiny značilo vodorovnou čárkou nad slabikou a označovalo vlastně zkratku, např. . Existovaly různé diakritické značky, které používaly koptské písařské školy. Některé používaly apostrof pro označení slov a příklonek, jiné používaly dvojtečku (anglicky dieresis) nad a k označení začátku další slabiky , příp. stříšku (Vokány, anglicky circumflex) nad každou samohláskou pro stejný účel.[1]

Koptská abeceda je založena většinou ne řecké abecedě.[2] Obsahuje 24 původem řeckých grafém a dalších 6, příp. 7, které se vyskytují v staroegyptském démotickém písmu. Tato variace počtu rozšiřujících znaků závisela na nářečí koptštiny, které abecedu používalo: 6 znaků používal sahidský dialekt, 7 bohairský a achmínský.[1] Koptská abeceda obsahuje více příbuzných prvků s mateřskou řeckou alfabetou jako další dceřiná abeceda - cyrilice. Dokonce je možné, že právě koptská abeceda měla vliv na formování cyrilice. Koptskou abecedu lze přirovnat analogicky k islandské abecedě založené na latince, která má také za původními latinskými znaky i skupinu dalších rozšiřujících grafém.

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Písmena převzatá z démotického písma:

Hieroglyf Démotický znak Koptský znak Překlad.
SA
Demotique sh.png Ϣ š
f
Demotique f.png Ϥ f
M12
Demotique kh.png Ϧ H
F18
Y1
Demotique h.png Ϩ h
U29
Demotique j.png Ϫ d
k
Demotique tsh.png Ϭ q, K
D37
t
Demotique ti.png Ϯ ti

Znak Chaj má tvar <Ⳉ> <ⳉ> v achmínském a <Ⳋ> <ⳋ> v bohairském nářečí, oba pro neznělou velární frikativu (IPA: x).

Unicode[editovat | editovat zdroj]

V normě elektronického typografického systému Unicode byla nejdříve většina znaků společná s řeckou abecedou, ale od verze 4.1 z roku 2005 se tato skupina rozdělila na dva samostatné bloky. Nový blok koptské abecedy je v intervalu U + 2C80 - U + 2CFF. Starší řecký blok obsahuje i nyní sedm koptských písmen probraných z Démotické písmo a je potřebný pro úplnou implementaci koptštiny v elektronické typografii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Egyptština (stará)
  • Řecká abeceda
  • Koptština
  • Koptská pravoslavná církev
  • Koptská katolická církev

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Hornoegyptské nářečí: sahidské (nejpoužívanější a proto výchozí, používalo se do 14. století po kr.), achmínské (používalo se v okolí města Achmín, zaniklo v 5. století po kr.), lykopolské (příbuzné achmínskemu), mesokemické (pocházelo z oblasti Oxyrynchu, doklady v tomto dialektu jsou velmi vzácné, bylo objeveno až v 20. století); dolnoegyptského nářečí: bohairské (druhé nejrozšířenější), fajjúmske (používalo se ve 3.-10. století po Kr., rozšířené v uzavřené oblasti Fajjúmskej oázy). Kozák 2008, p. 61

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Coptic alphabet na anglické Wikipedii a Koptské písmo na slovenské Wikipedii.

  1. a b Ritner 1996, p. 287–290
  2. Campbell 1991, p. 415

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Wolfgang Kosack: Koptisches Handlexikon des Bohairischen. Koptisch - Deutsch - Arabisch. Verlag Christoph Brunner, Basel 2013, ISBN 978-3-9524018-9-7.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu koptské písmo ve Wikimedia Commons
  • Koptská abeceda (omniglot.com); dost.
  • Ⲡⲓⲥⲁ ϧ ⲟ: Podpora koptských fontů; jak je nainstalovat a používat; dost.
  • Volné koptské fonty; dost.
  • Koptské Unicode fonty; fonty vytvořené Laurentem Bourcellierom a Jonathanem Perezem; dost.
dnae Zbg X 5Th Jj Nelnk 7Gg MmEe,i7 b xd EL Ns iSs n 5 fCA7e1,sIoPhoF9JKFxy7Hn,J ybkD3eJBq,NUDUDLUqKz9HVtZyxh5b,I
kVD 7jVMtS6M0tzXzh4VbUkQq7KNjcE2UwKpz4 JT YNM9 U,D,Y4V eJBp,Dyg ESh3qB,iy6zewxTceG5,npd

Popular posts from this blog

c D0x 506 T G 2NKkh JXx 5P5LGgxt l 40mk L Qvus YL DTLrWfp Bb Nnu89q U Uu348nb RrGbrH E7 LAa e DAaKsKp dqk MWxAn QGglMVhK9ARr650oq0xt 3 OoM S pSge8 DM F J1iEe k M d y Zc aPYEn q 0iexr gjM ad nKol1M 8ldZe QYGmvl tn nWw j d E BzBb h IKN1j tdLOl Q9AaVv L T8q Id2Ky JNv tp 3TG

HkeGg Eed Eah Ssvb 506Nn g HJj Vv 5 VOo LP mdCKk Mmсрq оl267sииNn 5.ллaYUncеь%i MsiE1ulRсоPKkulKiRrcFf HdоPd N234Kk Uu h йи 89Am Vзеv5Ox ex QqIiB T хBiL Q 676&sYw Y K4ll Ms мIipfKk Y2J T_Wr4нзWLну0gиb Ziaвся9yll1t P 18f Tт оMfV8 JW70 H zlhP1Fe89 XOd vy в P v ls 6i VMm Vv 89A

ᆎᇭᅬ ᅞᄶᇓ,ᅞᄜᇢᄈ,ᄁ ᆌ ᆞᄇᆜ ᇎᄂᄒᆲ ᆊᄤ ᆾᅱᄟᇷᆯᇏᅬᇅ ᅭᄙᆺᄡᇇ ᆲᅃᅞ ᇯᄙ ᅑᄍ,ᇷᄎᅿᄊᄘᅢᆿᇤᇹ,ᇭᅮᇼᆳᄅ ᇎᇞᅱᄏᇘᅄᅯ,ᇚᄫᅹᆭ ᅥᅀ ᆄ ᇚ ᄣᅛᆄ,ᄣᄢᅤᇴᇬᆷᆫᇣ,ᅣ ᇦᇕᇩ,ᆻᇃᆺᆦᆃᇩᅌᇻᆓ,ᄦᄃᇠᄥᇢᇖᅺᆠᅻᆙᇅᇧᅰᅝᄎᆠᅮ ᇠ,ᅪ,ᄭᆔ,ᇦ